Od Mikuláše do Vánoc, aneb Stezka do nebe
Šel jsem se jen tak projít kolem Hradišťského kopce. Příjemná stezka. A přemýšlel jsem o tom, o čem by měl být další článek do Píseckého světa. A kráčel jsem kolem výlepové plochy. A můj zrak náhle spočinul na slově, které bych tam nečekal: „hříšníků“. Dokonce „stezka hříšníků“. To si musím přečíst celé. Jak jsem hodně v nemocnici, vůbec nevím, co se ve světě děje! A s údivem čtu.: Čertovská stezka hříšníků, čtvrtek 5. 12. 2024 – „Čertovská stezka hříšníků začíná v PEKLE v Palackého sadech u Hudebního pavilonu, kde se v tento jediný den v roce otevírají brány pekelné a čerti a čertíci přicházejí na Zem s úpisy hříšníků. Svůj úpis si zde může každý převzít a dále putovat k prastarému Kamennému mostu, kde na vás bude čekat úkol. Ten, když řádně splníte, vaše hříchy budou smazány a můžete pokračovat do NEBE na Velké náměstí. Tam následuje požehnání od Mikuláše a andělské taneční vystoupení. Těšíme se na vás.“ ––– Těší se na nás… Co to je? No jo… vlastně… od Mikuláše. Tak už je Mikuláš… Jak ten čas běží… Ale díky. Myslím, že mám námět na článek.
1. Stezka hříšníků – Pravdu mají organizátoři. Prvním důležitým aspektem na cestě do nebe je pochopení, že všichni jsme hříšníci… „Jak je psáno: Nikdo není spravedlivý, není ani jeden.“ (Řím 3:10). Tedy na stezce hříšníků jsme všichni. Nikdo není dokonalý. Počínaje mnou, všemi duchovními v Písku, všemi věřícími, nevěřícími i různě věřícími, prostě celý Písek, celé Čechy, celá Evropa, celý svět. Všichni jsme na stezce hříšníků. Jen ta cesta nezačíná v pekle, ale kdysi začala v Edenu, tedy v ráji, což by mohlo odkazovat na Palackého sady a Hudební pavilon. A od té doby po této zemi pochoduje nekonečný zástup hříšníků a zdá se, že stezka je čím dál tím víc vyšlapaná.
2. Čertovská stezka hříšníků – Zase mají pravdu organizátoři. Je to zatraceně čertovská stezka. Musím uznat, že se mu to podařilo. Vytvořil ze sebe takovou úžasnou karikaturu, že lidé přestali věřit v jeho skutečnou existenci. A přitom je nazván „vládcem tohoto světa“ (Jan 12:31), „vrahem a lhářem, dokonce vrahem od počátku a otcem lži“ (Jan 8,44) a tím, který je „zotročovatel národů, který zneklidňoval zemi, otřásal královstvími, svět měnil v poušť, bořil jeho města, vězně nikdy nepropouštěl domů, ničil vlastní zemi, vlastní lid vraždil“ (Izajáš 14,12-20). Podařilo se mu to, vodí si lidstvo jako Krysař v novele Viktora Dyka. Využil svou kouzelnou píšťalu a všechny nalákal na cestu do propasti, kde nakonec všichni zemřou, včetně krysaře. Protože stezka hříšníků nikam jinam než do smrti nevede. „Nebo odplata za hřích jest smrt“ (Řím 6,23 BKR). Tedy věčná smrt. Skutečně čertovská stezka.
3. V tento jediný den. „Čtvrtek 5. 12. 2024 v 16:00, 16:45 a 17:30, kde se v tento jediný den v roce otevírají brány pekelné a čerti a čertíci přicházejí na Zem s úpisy hříšníků.“ – Fakt, děkuji za ty nahrávky, to říkám nejen jako bývalý volejbalista. Žel, ty síly zla nepřicházejí a neodcházejí v jeden den, ale už se tady docela zabydlely. Ale co je ještě důležitější, že je skutečně stanoven „den“, kdy se začínají otvírat úpisy hříšníků. „Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých.“ (Skutky apoštolů 17,31). Dokonce nám Bible poskytuje vhled do „nebeské soudní síně“, není to tedy někde mezi Kamenným mostem a Velkým náměstím, je to mnohem výš a je to mnohem velkolepější, myslím, že prorok Daniel velmi těžko hledal slova. No posuďte. „Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec – plameny ohně, jeho kola – hořící oheň. Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitisíce desetitisíců stály před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy.“ (Dan 7,9-10)
4. Úpis hříšníků. Zase mají pravdu organizátoři akce. Skutečně o každém z nás je vedena „kniha“ – úpis. Jen ho vede někdo jiný. Žalmista volá: „O mém vyhnanství si vedeš záznam; ukládej si do měchu mé slzy. Což je v svých záznamech nemáš?“ (Ž 56,9). „Hle, je to přede mnou zapsáno, …nepravosti vaše a nepravosti vašich otců zároveň, praví Hospodin.“ (Iz 65,6.7). Všechno je vedeno. Naše slzy z nespravedlivosti druhých i naše nepravosti. To dobré i to špatné. A nejenom tedy naše skutky a nejenom naše slova a nejenom naše myšlenky, ale dokonce naše pohnutky, dokonce slzy. „Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.“ (Kaz 11,14). „On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí.“ (1 Kor 4,5). No, nevím, jestli bych si takový úpis vůbec převzal, jestli bych se do něj vůbec chtěl podívat, a ještě s ním běžel k prastarému Kamennému mostu plnit úkoly. Možná by se někteří propadli hanbou, někteří skočili z mostu, někteří zkameněli po cestě, protože by nebyli schopni pohybu ani řeči. Mnozí by nikoho nechtěli potkat, ale to jde těžko v takové tlačenici, kde každý drží svůj úpis, je rudý a zoufale chce zmizet. Možná bychom každý svítili jinou barvou jako ve filmu „Až přijde kocour“ s Janem Werichem. Nenápadný kocour Mourek s očima schovanýma pod černými brýlemi. Jakmile kocourovi brýle sejmou, začnou se před jeho zelenýma očima lidé proměňovat do některé z barev. Lháři jsou fialoví, zloději šediví, nevěrníci žlutí a zamilovaní zčervenají. No, raději nedomýšlet… Prostě všichni jsme hříšníci a všechno je zapsáno. Ale co s tím? Co s tím „papírem“, který svědčí naprosto proti nám?
5. Splnit úkol. Organizátoři akce nám dobře radí, že s problémem se nesmí sedět, ale musí se vyběhnout. A dále putovat ke Kamennému mostu, kde na vás bude čekat úkol. Ten, když řádně splníte, vaše hříchy budou smazány. Uf. To jsem si oddechl. Našlo se řešení. Splnit úkol a ten to všechno smázne. Díky. No, ale jestli to bude stačit na ten dlouhý seznam, co mám v ruce? Nevím, jaký úkol plnili hříšníci na mostě, ale co vím naprosto jistě, že na náš úpis to nestačí. I kdybychom plnili dobré úkoly až do konce života. Nestačí. Dlužíme víc, než jsme schopni vůbec splatit. Jsme posuzováni dokonalým Božím zákonem. A neprojdeme už přes 1. přikázání. Na to nemáme. Ani úkoly, ani skutky zákona, ani naše lidské výkony, zásluhy, rituály… neobstojí. To nestačí. Mnohá lidská náboženství, ale i nenáboženské systémy jsou založeny na tom latinském „Do ut des“, dávám, abys dal. Splnit řádně úkol na smazání našich hříchů ale nestačí… Ale nezoufejte. Našlo se řešení.
6. Odpuštění našich hříchů je Boží dar, je to udělená milost. Slyšte tato osvobozující slova apoštola Pavla: „I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu. I my všichni jsme k nim kdysi patřili; žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní. Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni! Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši. Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.“ (Efeským 2:1-9). A tento dar mohu přijmout a už nemusím přebírat žádný úpis, plnit úkoly, abych obstál, stát osobně před soudnou stolicí. To Bůh v Kristu za mě udělal. A já s láskou a s vděčností mu sloužím, ne abych byl spasen, ale že jsem spasen. A v jeho očích dokonce i vzkříšen a uveden na nebeský trůn, což je otázka budoucnosti. To se daleko líp dýchá, když máte vyřešenou minulost, přítomnost i budoucnost. A vše díky Boží milosti.
7. Do NEBE na Velké náměstí – S Kristem bylo naloženo tak, jak jsme si zasloužili my. A to proto, aby s námi mohlo být nakládáno tak, jak si zasloužil on. Byl odsouzen za naše hříchy, na kterých neměl žádný podíl, abychom my mohli být ospravedlněni jeho spravedlností, na které nemáme žádnou zásluhu. Podstoupil smrt, která měla stihnout nás, abychom získali život, který patřil jemu. „Jeho jizvami jsme uzdraveni.“ (Iz 53,5). Teď už můžeme směle pokračovat do NEBE. Tady také uslyšíme požehnání: „Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.“ (Mat 25,34). A k andělskému vystoupení si pusťte závěr oratoria Mesiáš od Georga Fridricha Händela, a to už budete téměř v nebi.
Začali jsme Mikulášem a skončili jsme u Vánoc. A to je dobře. Protože si můžeme připomenout slova anděla. Dokončení ze str. 11 „Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ (Luk 2,10-14) Přeji nám všem pokojné a radostné svátky.
Rosťa Homola
Oddělení spirituální péče – Nemocnice Písek
