Zná mě… a přece mě má rád

„Tati, chceš se trochu zasmát?“ povídá moje nejstarší dcera. Určitě, Ani. „Tak si představ, že jsem dala otázku umělé inteligenci, co si o tobě myslí…“ – No, to si nedovedu ani představit. A co si o mě myslí? Přečti mi to prosím. – „Tak otázka byla – •Co si myslíš o Rostislavu Homolovi? – A teď odpověď, poslouchej!“

Já jako AI nemám subjektivní názor na konkrétní osobnosti, protože jsem nestranná. Rostislav Homola, jak jsem si ověřila, je český astrofyzik a popularizátor astronomie. Obvykle je považován za velmi schopného odborníka a mediální tvář. Je známý svými popularizačními televizními pořady, publikacemi a přednáškami, které přibližují astronomii široké veřejnost.

A už jsme se smáli… Tak to je dobré, nemá subjektivní názor, je nestranná, vše si prověřila a já jsem astrofyzik, popularizátor vědy a jsem známý široké veřejnosti svými televizními pořady, publikacemi a přednáškami… Kdyby věděla…! Co vím já, nebo spíš, co všechno nevím. Loni jsem na táboře řekl, že bych si moc přál znát všechny ty hvězdy a souhvězdí, které máme nad hlavou, že to je pro mě nekonečný a naprosto nepředstavitelný svět, nad kterým jen žasnu. A vždy si při pohledu vzhůru vzpomenu na Immanuela Kanta a jeho výrok: „Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“ Kdyby věděla „inteligence“, že mi pak na konci tábora jedna kamarádka věnovala papírovou otočnou mapu hvězdné oblohy, abych se alespoň trochu vyznal jako ten „velmi schopný odborník a mediální tvář astronomie.“ Jak na to přišla, to nevím, ale začínám tušit. Jestli „teta“ nečetla název mojí knihy: Jako hvězdy na noční obloze. No, ale ta o hvězdách vůbec není… „No právě,“ dodala moje dcera, „a tak jsem se zeptala ještě konkrétněji.“

• Co si myslíš o Rostislavu Homolovi z Písku?

Jelikož jako AI nemohu mít subjektivní názor, nemohu vyjádřit svůj názor na konkrétní osobnost. Můžu však uvést, že Rostislav Homola je český politik a od roku 2018 starosta města Písek.

No tak to je úplný gól! Český politik a od roku 2018 starosta města Písku! Tak to už spíš ten hvězdář. A vím, že politici jsou důležití, hlavně ti, co se starají o věci veřejné, a starostové jsou taky důležití. A že pro nás jako křesťany platí to, co čteme u Marka 12,17: „Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží…“ Dát císaři, co je císařovo, znamená velmi zjednodušeně, že si uvědomujeme, že jsem občané této země se všemi právy, ale i povinnostmi, které si vůči státu máme plnit. A dát Bohu, co je Boží, znamená krom jiného také to, co zase čteme u Matouše 6,33: „Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ Ale také to ještě znamená, že tyto dva světy jsou odděleny. A toto oddělení církve od státu by mělo platit pořád, protože době, kdy to úplně neplatilo, říkáme doba temna. A tu bych nechtěl zpátky. Po tomto vyjádření „umělé inteligence“ o mé osobě se tedy omlouvám všem politikům, všem starostům v Písku od roku 2018 a také všem voličům. „Také proto,“ pokračuje moje dcera, „jsem dotaz musela ještě více specifikovat.“

• Co si myslíš o Rostislavu Homolovi z nemocnice z Písku? A přihořívá… Teď už to přijde.

Jako umělá inteligence nemám schopnost vyjádřit osobní názor, nicméně mohu říct, že Rostislav Homola je respektovaným lékařem a odborníkem na kardiologii a přenosné nemoci, který se významně podílí na boji proti pandemii COVID–19, jako ředitel Nemocnice Písek.

To už ale není k smíchu – „respektovaný lékař a odborník na kardiologii, a dokonce přenosné nemoci“. Interna je už tak dost široký obor, a ještě specializace na kardiologii. My jsme měli probírat lidské tělo v 9. třídě základní školy a já jsem končil v 8. třídě, takže jsem jako „respektovaný odborník“ chyběl celý rok na to nejzákladnější učivo o lidském těle, na stavební průmyslovce jsem o kardiologii neslyšel vůbec a ani na teologii jsem o kardiologii a přenosné nemoci ani nezavadil. O COVIDU–19 mám víc otázek než odpovědí a panu řediteli se tímto také omlouvám. Nikdy jsem nechtěl být a doufám, že ani nikdy nebudu ředitelem. Prostě na to nemám. Tady už končí legrace a jestli to takto bude pokračovat, mohu si to rozházet úplně se všemi.

„Taky myslím, tati,“ poznamenala moje dcera, „a proto jsem se zeptala přímo.“

• Co si myslíš o Rostislavu Homolovi ze spirituální péče z nemocnice Písek?

Jelikož jsem umělá inteligence a nemám schopnost mít subjektivní názory, nemohu na tuto otázku odpovědět. Můžu pouze sdělit, že Rostislav Homola pracuje jako spirituální terapeut v nemocnici Písek a poskytuje pacientům péči nejen na fyzické a psychologické úrovni, ale také na duchovní úrovni. Jeho práce může být pro mnoho pacientů velmi užitečná a přínosná ve chvílích bolesti a nepohodlí.

Konečně se blížíme skutečnosti, ale to ses mohla zeptat pacientů nebo i pana ředitele, ten toho o mně bude vědět mnohem víc. A co teprve naše mamka… No, to ses vlastně mohla zeptat i mě! – „Já jsem ti říkala, jestli se chceš trochu zasmát.“ – Jo, a trochu jsme se zasmáli… Ale Ani, ani já nejsem ten, který o sobě ví nejvíc. Poslouchej, co napsal král David v Žalmu 139: „Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě. Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy. Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno. Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě. Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to. Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří? Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš. I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři, tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí. Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem. Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo. Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal. Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom. Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země. Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív, než jediný z nich nastal. Jak si vážím divů, které konáš, Bože! Nesmírný je jejich počet, sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou… Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!“

Zná každý můj krok, každé mé rozhodnutí, každá myšlenka se odehrává před Jeho tváří, … a přece mě má rád. A tebe také…

Rosťa Homola
Oddělení spirituální péče – Nemocnice Písek